Burian & Destinnová

Jejich nejslavnější setkání bylo zároveň i posledním. Tajemství rozporuplného vztahu
Božské Emy Destinnové a Krále pěvců Karla Buriana poodhalí publicista Roman Hartl.
Přednáška s promítáním začíná v 17.15 h na statku u Faflíků. Vstup zdarma.
 

Karel Burian a Ema Destinnová.
 

Posledním společným vystoupením Krále pěvců Karla Buriana a božské Emy Destinnové byla triumfální francouzská premiéra opery Salomé v květnu 1907. Představení v pařížském divadle Chatelet přihlíželo vybrané publikum, jehož exkluzivitu podtrhovalo závratně vysoké vstupné určené na pomoc vdovám a sirotkům po francouzských literátech. Přesto žádné z téměř tří tisíc sedadel v divadle na nábřeží Seiny nezůstalo prázdné. Opojné ovzduší, které provokativní operu Salomé obklopovalo, vykonalo své. Protichůdné zvěsti o triumfu moderní opery na jedné straně a o zvrhlé obscénnosti na druhé straně, vytvářely přímo elektrické napětí. Vzrušená Paříž se nemohla dočkat premiéry a každý chtěl být při tom, až šílená pohanská princezna Salomé políbí ústa uťaté hlavy křesťanského proroka Jochanaana a odporem zhnusený král Herodes ji za to v hrůze z odplaty Jochanaanova křesťanského boha nechá přímo před očima publika popravit. Rouhavá podívaná přivábila i francouzského prezidenta Faliérese, který zaujal místo v čestné lóži. Autor opery Richard Strauss neponechal pro vpád Salomé do Paříže nic náhodě a pro ústřední role si zajistil nejlepší umělecké síly. Titulní part svěřil Emě Destinnové, která v úloze Salomé slavila skvělé úspěchy v Berlíně, a do role krále Heroda povolal z Drážďan Karla Burian, který složitý charakter judejského krále dokonale vykreslil už při světové premiéře Salomé v drážďanské královské opeře v prosinci 1905. Dirigentské taktovky se chopil Strauss sám. Salomé pařížské publikum nadchla a zbořila i pověstnou francouzskou rezervovanost k německé opeře. Prezident Faliéres dal svým nadšeným potleskem podnět k ovacím, které k údivu znalců vybíravého francouzského publika nebraly konce a přiměly hvězdy večera k více děkovným návratům před obecenstvo, než bylo ve Francii zvykem i při nejskvělejších premiérách. „Salomé způsobila v Paříži furóre“, hlásal druhý den na opačné straně Atlantiku titulek odpoledních newyorských Timesů a světový tisk dokola opakoval tři jména, kterým Salomé vděčila za své velkolepé pařížské vítězství – Strauss, Destinnová, Burian. Na dovršení triumfu prezident Faliéres vyznamenal autora opery Richarda Strausse nejvyšší uměleckou poctou francouzské republiky - titulem důstojníka Čestné legie, Emu Destinnovou a Karla Buriana pak dekoroval elitním Řádem akademických palem.

Nikdy poté už se Burian a Destinnová na jevišti nesešli. Rozdělila je nepřekonatelná vzájemná nevraživost, jejíž příčiny dodnes obestírá mlha dohadů a nejasností. Jaké tajemství skrývá rozporuplný vztah Karla Buriana a Emy Destinnové? Téměř detektivní pátrání za rozluštěním této dosud nevyřešené záhady můžete podniknout od 17.15 hodin ve společnosti publicisty Romana Hartla. Své vyprávění doprovodí projekcí dokumentárních fotografií, jejichž prostřednictvím mimo jiné nahlédnete do interiérů zámku Emy Destinnové ve Stráži a do statku Karla Buriana v Senomatech.
 

Usedlost U Faflíků

• Památkově chráněná usedlost U Faflíků (čp. 2)  stojí uprostřed návsi pod kostelem.
• Pozor, vstup do usedlosti není hlavní branou, nýbrž postranním vchodem směrem ke kostelu.
• Souřadnice GPS: 50° 1' 11.9030994" N, 13° 40' 35.3925705" E