Slavné výroky o Burianově umění

Karel Burian jako Dalibor, Fra Diavolo a Tannhäuser.

"Burian je Lohengrin podle vkusu bayreuthských bohů!"

Budapesti Napló, 1900
 

"Karel Burian uchvátil obecenstvo k nadšení, jakého nepamatujeme. Takových a tolikerých bouří potlesku snad nikdy u nás nebylo."

Národní listy o Burianově vystoupení v Plzni, 1902
 

„Co Burian předvedl jako Tristan, bylo v celku i v detailu prostě fenomenální.“

Anhaltischer Staats-Anzeiger, 1906
 

„Jako proud zlata oslňuje nádherný hlas Karla Buriana nadšené posluchače tak, že po ukončení jednání jásot a vyvolávání neberou konce.“

Grazer Tagblatt, 1906
 

"Jak Karel Burian zapěl Tristana, to těžko popisovat. Jeho kvetoucí, v nejlepším rozkvětu se nalézající hlas svítí a leskne se, kdykoliv tento syn noci vystoupí."

Z kritiky Slavnostních her v Mnichově
 

"Mr. Burian přicestoval z Drážďan s gloriolou muže, který vytvořil roli tetrarchy Heroda při premiérovém uvedení Straussovy opery Salomé a obohacen zkušenostmi z mnoha následujících uvedení tohoto díla. Avšak nikdo tady nebyl připraven na Burianovo výjimečné ztvárnění Herodova extrémně náročného charakteru. Burian dokonale vystihl všechny detaily této excentrické a morálně pokřivené postavy."

New York Times o premiéře Salomé v Metropolitní opeře, 1907
 

„Zvláště svým Siegfriedem uvedl publikum do bezpříkladné extáze, jaké jsme tu od Carusova vystoupení nezažili.“

Prager Tagblatt, 1907 (z kritiky pražských Májových slavnostních her v Německém divadle)
 

"Burian zpíval při vyprodaném, přeplněném domě. A zpíval opět úchvatně, se zanícením jemu vlastním, nádherně ve kvalitách hlasových, s výrazem tak prohloubeným a přesvědčivým, že odnesli jsme si z jeho vystoupení jeden z oněch nezapomenutelných dojmů, které operní jeviště skýtá jen ojediněle, v nejšťastnějších chvílích."

Národní politika o Burianově pohostinském vystoupení v úloze Tannhäusera v Národním divadle, 1910

„Opětně za vyprodaného divadla konala se včera večer pohostinská hra bratří Burianů v Daliboru. Zpěv i hra jejich byl jediný nepřetržitý triumf umění.“

Lidové noviny, 1915